Konference sršeň asijská, Banská Bystrica, 14.4.2024
Třenčín, zahradkářský a včelařský veletrh, 13.4.2024, sršeň asijská
Milí priatelia,
rada
by som vás pozvala na ďalšie dve samostatné akcie súvisiace s témou
šírenia sa sršňov ázijských. Na oboch stretnutiach sa môžete dozvedieť
aktuálne dôležité informácie a získať skúsenosti od najznámejších
francúzskych odborníkov.
Prvé podujatie sa koná 13.4.2024 od 14:45 - 17:00 počas výstavy Záhradkár 2024 na letisku v Trenčíne (https://www.mpevent.sk/)
Vystúpia na ňom dvaja francúzski odborníci :
Étienne Calais, veterinárny lekár a hlavný koordinátor Národnej stratégie a akčného plánu pre tlmenie sršňa ázijského, Paríž, Francúzsko
Druhé
medzinárodné stretnutie sa koná 14.4.2024 na Strednej odbornej škole
Pod Bánošom v Banskej Bystrici. Program nájdete v prílohe tohto emailu.
Na toto podujatie je potrebné sa registrovať cez tento odkaz, kapacita
podujatia je obmedzená na 40 účastníkov. Praktickú časť ničenia hniezd
zabezepečujú Etienne Roumaillac a William Caumette: https://bitly.ws/3gudK
Tmočenie do slovenčiny je zabezpečené.
Ak máte záujem alebo viete, koho by tieto podujatia mohli zaujímať, vopred vám ďakujem za šírenie informácií.
Ochránci
přírody zatím nenašli hnízdo sršní asijských, které se vůbec poprvé
objevily v České republice. Na místě, konkrétně v plzeňské části
Skvrňany, viděli asi deset jedinců. Invazivní druh hmyzu je potřeba co
nejdříve zlikvidovat. Je totiž nebezpečný pro včely, které zabíjí.
Foto: Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Ochránci přírody potvrdili výskyt sršní asijských v Plzni.
Článek
Pomoc
s hledáním hnízda může i veřejnost, informoval Novinky v pátek
odpoledne Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Budeme
rádi za jakékoliv echo,“ řekl. Sršně se vyskytují na Skvrňanech,
konkrétně poblíž ulice Nade Mží.
„Volal nám pán, který v lokalitě parkoval, že u keře lítá něco divného.
Zareagoval pohotově, což nám dost pomohlo,“ ocenil Görner.
On
a jeho kolegové pak v pátek vyrazili do terénu. „Během dopoledne jsme
tam viděli deset jedinců. Snažili jsme se vytrasovat hnízdo, ale to se
zatím nepovedlo. Navíc je to u zástavby. Dolet sršně může být až
kilometr,“ nastínil odborník.
Doplnil,
že sršně směřovaly od tamější školy ke hvězdárně. „V pondělí se tam
vrátíme a budeme v práci pokračovat. Ani nevíme, jak velké hnízdo je,
ale můžou v něm být tisíce dělnic. Pokud si lidé čehokoliv všimnou, ať
pošlou fotky a také popis,“ požádal Görner. Kontaktní adresa je: invaznidruhy@nature.cz.
Na
pozoru by se měli mít především včelaři a úly teď častěji kontrolovat.
Jestliže si čehokoliv všimnou, je potřeba rovněž kontaktovat Agenturu
ochrany přírody a krajiny ČR.
Sršeň
asijská je o něco menší než sršeň obecná, je také tmavší. Lidé ji
poznají podle žlutě zbarvených konců končetin. „Je nebezpečná hlavně pro
včely, které napadá v úlech. Hnízda jsou kolovitého až hruškovitého
tvaru a mají vchod z boku. Nejčastěji bývají vysoko v korunách
listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně i v zemi,“
nastínila Karolina Šůlová ze stejné organizace.
Hmyz
byl před dvaceti lety zavlečen do Francie se zásilkou zboží z východní
Asie. Od té doby se šíří západní Evropou. „Je důležité zajistit
okamžitou likvidaci nalezených hnízd. Podcenění situace v prvních letech
výskytu vede k jejímu trvalému usazení a k velmi obtížné likvidaci,“
upozornila Šůlová.
Sršeň asijská lze od té obecné odlišit tím, že je menší i tmavší a má žlutě zbarvené konce končetin.
6.10.2023 . 15:20
V
Česku se poprvé objevila sršeň asijská, která může být fatální pro
včely. Podle odborníků je nyní klíčové zabránit dalšímu šíření invazního
druhu.
Článek
Obavy
expertů, o nichž se mluvilo už začátkem roku, se naplnily. Agentura
ochrany přírody a krajiny v pátek informovala o prvním potvrzeném
výskytu sršně asijské na našem území, a to v Plzni.
„Včera
nám na e-mail přišlo od pána, který někde parkoval auto, že si na
keřích poblíž všiml zvláštních jedinců sršně,“ popsal Seznam Zprávám
Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Sršeň
asijská je schopna ve velkém likvidovat populace včel, k čemuž došlo ve
Francii, kam se dostaly před téměř 20 lety z východní Asie. „Včely
medonosné jsou pro sršně asijské jako McDonald’s,“ popsala Seznam
Zprávám už dříve včelařka Helena Proková s tím, že jedno sršní hnízdo
zkonzumuje za sezonu milion jedinců hmyzu, přičemž včely můžou tvořit
více než polovinu jídelníčku.
Podle
Görnera je důležité sršní hnízda hlásit. „Z každého hnízda, které
přehlédneme, se rekrutuje několik desítek až stovek jedinců, ze kterých
budou příští rok další potencionální zakladači hnízd,“ vysvětluje
v rozhovoru.
Odkud jste dostali informace o prvním případu výskytu této sršně v Česku?
Agentura
ochrany přírody má webové stránky věnující se přímo invazním druhům,
kde je zároveň uvedena i e-mailová adresa a v podstatě celý letošní rok
už běží infokampaň o tom, kam by lidé měli hlásit případné podezření na
výskyt sršně asijské.
A
včera nám na e-mail přišlo od pána, který někde parkoval auto, že si na
keřích poblíž všiml zvláštních jedinců sršně. Okamžitě je tudíž
vyfotil, poslal a my jsme si hned ověřili, že to je to skutečně ono.
Takže jsme dneska ráno na to místo vyjeli.
A podařilo se už hnízdo najít?
Zatím
byli nalezeni pouze jedinci, kteří se živili na tom keři. Co se týče
hnízda, jsme zatím neúspěšní. Během dopoledne jsme se hnízda nedopátrali
a pak jsme bohužel ztratili z dosahu i sršně, protože na tom keři
pobyli tak hodinu a pak postupně zmizeli.
Nicméně
máme alespoň vytipovaný směr, kam létaly, a budeme v pátrání pokračovat
v dalších dnech. Pevně doufám, že to hnízdo najdeme a určitě do toho
budeme chtít zapojit i místní veřejnost. Už máme v přípravě i letáky,
které snad po neděli rozhodíme do schránek a budeme doufat, že se podaří
hnízdo dopátrat.
Čekali jsme to později a z Moravy
Odborníci
předpokládali, že k výskytu tohoto invazního druhu v Česku brzy dojde.
Překvapilo vás tedy vůbec, že se toto očekávání teď naplnilo?
Určitě jsme si mysleli, že k tomu dojde později. Přiznám se, že jsme čekali třeba příští sezonu a že to přijde z jižní Moravy.
Že
to bude v Plzni, by nás asi nenapadlo a je otázka, jestli to sem
doputovalo samovolně z Německa, nebo jestli to bylo přivezeno třeba už
na jaře s nějakou zásilkou. To teď bohužel nejsme schopni říct. Budeme
se ale určitě snažit dozvědět co nejvíc, takže i při ohledání hnízda
budeme pátrat po informacích a doufám, že se dozvíme co nejvíc.
Když přejdeme obecněji k negativním dopadům sršně asijské, mohl byste přiblížit, v čem její výskyt představuje riziko?
Je
strašně nebezpečná pro naše včelstva, takže primárně zbystří včelaři,
na které jsme teda nejvíce cílili i naši kampaň. Jde hlavně o to, že
tyto sršně výborně létají, lépe než naše sršně obecné, a jsou i menší.
A pokud zjistí, že mají někde k dispozici včelí úl a v podstatě „potravu
zadarmo“, bez jakéhokoliv úsilí, tak jsou schopny to hnízdo nebo úl
dost výrazně vyplenit. Zároveň včely, které nechytí, jsou velmi
vystresované a obecně to lze shrnout tak, že včelstvům výskyt tohoto
druhu rozhodně neprospívá.
Nicméně
samozřejmě neloví jenom včely, ale i jakékoliv jiné druhy hmyzu, takže
je i řada dalších volně žijících opylovačů, kteří už takhle dostávají
z různých stran zabrat, je touto sršní také ohrožena.
A pokud jde o rizika pro člověka, chová se tento druh v něčem jinak?
Sršeň
asijská rozhodně není agresivnější. Rád bych to uvedl na pravou míru,
protože se tak někdy píše, že napadá lidi daleko častěji než sršeň
obecná. Ale to určitě není potvrzeno ani z praxe z jiných evropských
zemí, kde už se tato sršeň více rozšířila.
Je
agresivnější na včely, to ano, ale na lidi ne. Je samozřejmě dobré být
opatrný, ale pokud si s nimi vysloveně nehrajete a necvrnkáte jim do
zadečku, když sají nektar, tak po vás primárně nepůjdou.
Jaké dopady by mohlo mít to, že by se nepodařilo sršně včas zlikvidovat?
Vždycky
je lepší tento druh likvidovat hned, dokud je jeho výskyt ojedinělý.
Protože je potřeba si uvědomit, že z každého hnízda, které přehlédneme,
se rekrutuje několik desítek až stovek jedinců, ze kterých budou příští
rok další potencionální zakladači hnízd.
Třeba
Francouzi to dost podcenili a hezkých pár let je tam nechali množit.
Samozřejmě musíme brát v potaz, že Francie má lepší klimatické podmínky
na přezimování – i když u nás sršeň asijská přezimuje taky – takže jim
tam teď decimuje včelstva poměrně ve velkém. Takže v určitých oblastech
postupně zanechává včelaření poměrně vysoké procento včelařů, protože už
je nebaví neustále likvidovat sršně a zjišťovat ztráty, čili tam ten
negativní dopad na včelstva v tuto chvíli už je. Ale přesné výzkumy na
to zatím bohužel nejsou.
Sršeň asijská
Tento
druh se do Evropy dostal přibližně před dvaceti lety, kdy se dostal do
Francie se zásilkou zboží z východní Asie. Od té doby dochází k jeho
šíření na území západní Evropy. Letos v létě byla sršeň objevena
v Maďarsku u hranic se Slovenskem.
Sršeň
asijská je o něco menší než naše sršeň obecná, je tmavší a bezpečně se
pozná podle žlutě zbarvených konců končetin. Hnízda sršně asijské jsou
kolovitého až hruškovitého tvaru a mají vchod z boku. Nejčastěji bývají
vysoko v korunách listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně
i v zemi.
Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
Jaroslav Soukup, Klára MrázováV
České republice byl poprvé potvrzen výskyt sršně asijské. Nepůvodní
invazivní druh může významně poškodit včelstva, neboť se živí včelami.
Ve čtvrtek byly sršně objeveny v Plzni, informovala Agentura ochrany
přírody a krajiny (AOPK ČR).
Foto: Tomáš Görner, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Výskyt sršně asijské byl potvrzen v Plzni,, informovala Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR).
„Včera jsme dostali zprávu, že na jednom místě
v Plzni poletují velké sršně, zaslané fotografie svědčily o tom, že se
pravděpodobně jedná o sršeň asijskou. Dnes jsme vyrazili na místo
a ověřili, že jde skutečně o tento invazní druh. Nyní se pokusíme najít
hnízdo, kontaktujeme hasiče, kteří by je měli zlikvidovat, a budeme
informovat místní úřad a veřejnost,“ uvedl v pátek Tomáš Görner (AOPK
ČR).
„Je
nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech. Hnízda jsou
kolovitého až hruškovitého tvaru a mají vchod z boku. Nejčastěji bývají
vysoko v korunách listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně
i v zemi,“ doplnila jeho kolegyně Karolina Šůlová.
Upozornila, že je důležité každý podezřelý nález okamžitě nahlásit, a to e-mailem na: invaznidruhy@nature.cz. „Vhodné je doplnit také fotografii, aby se vyloučila záměna s jiným druhem hmyzu, a případně přesnějším popisem,“ uzavřela.
Sršně
asijské se již před několika lety objevily v řadě evropských zemí.
Jejich výskyt v Česku doposud komplikovalo chladnější počasí.
Poprvé
byly sršně asijské na starém kontinentu zaznamenány v roce 2004 ve
Francii. Následně se rozšířily do Španělska a Portugalska. V minulých
letech byla ojedinělá hnízda objevena rovněž v Německu a Velké Británii.
„Letos
v létě se objevila v Maďarsku u hranic se Slovenskem. Podle zkušeností
ze zemí, kde jsou k dispozici dlouhodobé údaje, jako Portugalsko,
Španělsko, Francie, Belgie, je důležité zajistit okamžitou likvidaci
nalezených hnízd. Podcenění situace v prvních letech výskytu vede
k jejímu trvalému usazení a k velmi obtížné likvidaci,“ upozornila
Šůlová.
Zda
dokážou sršně asijské přežít v našich podmínkách, odborníci zatím
nejsou schopni s jistotou říci. Domnívají se však, že nikoli.
Foto: Profimedia.cz
Hnízdo invazivních sršní může dosahovat značných rozměrů. Ilustrační snímek.
„Je
ale možné, že se sršeň asijská přizpůsobí středoevropským podmínkám
natolik, že zde bude schopná přezimovat. Především změnou teplot
v následujících letech může dojít ke změně prostředí, které se pro tyto
sršně stane vhodnějším,“ odhadl loni Jiří Danihlík z katedry biochemie
Přírodovědecké fakulty UPOL.
Sršeň
asijská velmi promyšleně útočí na včely. „Krouží kolem česna, kde
odchytává vracející se létavky. Jakmile včelu chytne, ukousne jí svými
kusadly zadeček, čímž se vyhne včelímu žihadlu. Poté včele ukousne
křídla, nohy a hlavu, až zůstane pouze hruď. Ta je pro sršně bohatým
zdrojem proteinů, protože hruď tvoří především létací svaly. Svalovou
hmotou se živí buď dospělé sršně, nebo potravu nosí do hnízda, kde jí
krmí vyvíjející se sršní larvy,“ objasnil Danihlík s tím, že menším
populacím sršní se včelstva dokážou ubránit. Horší situace nastává při
jejich rozšíření.
Foto: Profimedia.cz
Sršeň asijská (ilustrační foto)
Proti
šíření nepůvodních invazivních druhů přijala vláda akční plán. Ten
výslovně zmiňuje právě i sršeň asijskou, která je nebezpečným škůdcem
včelstev.
Sršeň asijská
Sršeň
asijská je o něco menší než naše sršeň obecná, je tmavší a bezpečně se
pozná podle žlutě zbarvených konců končetin. Tato sršeň je nebezpečná
hlavně pro včely, které napadá v úlech. Hnízda sršně asijské jsou
kolovitého až hruškovitého tvaru a mají vchod z boku. Nejčastěji bývají
vysoko v korunách listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně
i v zemi.
V
případě sršně asijské přezimují pouze oplodněné královny, které na jaře
zakládají nová hnízda. Oproti sršni obecné je sršeň asijská
agresivnější a vytrvalejší. Bodnutí je velmi bolestivé.
Dělnice měří na délku asi 20 mm, královna asi 30 mm a samci 18–20 mm.
Es ist lange her, aber die Entdeckung geschah gestern!
Už je to dlouho, ale objev se stal včera! (5.10.2023...)
Rozdíl mezi dělnicí a královnou, dělnice vlevo a královna napravo.
Včelařské
seance v Klubu 204 Zlín, středa 4.10.2023 od 18.00 hodin. Téma bylo
sršen asijská a velmi zajimavá výměna názorů proběhla na nynější
reinvaze kleštíka varroa destruktor.
Pozvánka na včelařskou seanci, která se uskuteční v Klubu
204, ve středu 4.10.2023 od 18.00 hodin v Bartošově knihovně v Komenského
parku na téma sršen asijská - dřív než bude pozdě.
SOŠ Pod Bánošom 80, Banská Bystrica, Celonárodní výstava včelařů 2023, slavnostní ukončení studia včelar 2023, odborné přednáškypředevším na téma sršeň azíjská - dřív než bude pozdě.....
